Dobrých scifáren je jako šafránu...

 A kupodivu se režisérovi Josephovi Kosinskemu povedlo vytvořit velmi zdařilé dílko. V příběhu se naléza sice mnoho chyb, avšak vizualizace spojená s hudbou od M83 ukazuje v minimalistické výpravě naprosoto fantastickou podívanou.

Jack (Tom Cruise) má poměrně nudné zaměstnání – hlídat přidělený rajón a mohutné čepací věže před nebezpečnými mimozemšťany, kteří napadli a zničili Zemi. Většina přeživšího lidstva dlí ve vesmírné stanici na oběžné dráze a čeká dokud se nevytěží voda pro konečné přestěhování na Titan. Jackovi v jeho práci pomáhá i operátorka a jeho partnerka, jenž nemá pro jeho mimopracovní zábavu – hledání artefaktů po takřka zaniklém lidstvu žádné pochopení. Jenže jednoho dne jeho rutinnu naruší pád vesmírné lodi z níž se mu podaří zachránit jedinou její členku (Olga Kurylenko), protože ze záhadných důvodů přidělené strážní stoje zabijí ostatní přeživší a to není vše. Ona tvrdí, že mají společnou minulost...

Příběhově mne film připomněl postapokaliptické knihy s jedním hrdinou, který najednou čelí naprosté změně svého osudu a jehož dosavadní svět již není tím, co si myslel, že je. Oblivion navíc přidává naprosto dechberoucí scény zničené krajiny, které podbarvují tóny elektronické hudby M83, aby posléze vygradovávali úchvatnou bazénovou scénou vysoko v oblacích. Na prosto jedinečně snové, pěkně vypilované s neotřelým přístupem k filmařské práci režisér ukazuje, že přestřelky u něj nejsou nosnou kostrou filmu, ale jsou jimi spíše poutavé hudební vizualizace děje.

Tleskám Kosinskemu k jeho druhému dítku, protože se povedlo, tak jako se povedl jeho první snímek Tron Legacy. Uvidíme jestli tento režisér svou tvorbou nepřivede na svět nový filmový subžánr, který by jistě více diváků ocenilo. Musíme jen doufat, že i při dalších filmech bude mít tak dobrou ruku na herce, vizál i hudební doprovod.

{jcomments on}

Sdílejte tento článek