Na americké klidné základně v Japonsku zuří skrytá válka mezi dvěma rasami. Lidmi a upíry…

Saya (Ji-hyeon Jeon) není obyčejná. Nikdy nebyla. Saya je upír, a jako jediná bojuje proti svému druhu, protože kdysi dávno démon Onigen zabil jejího otce a následně jejího ochránce a vychovatele Kata.

Po celou tu dobu Saya touží po jediném. Odplatě. Jenže jak to tak bývá nejde nikdy nic jednoduše. Saya je v 70.letech 19.století členkou organizace, která upíry likviduje, či spíše organizace uklízí to, co po nich zbyde až s nimi Saya skoncuje. Samotná organizace nemá žádný název a sama se vydává za CIA, přičemž ji vládne rada starších. Nečekejte, že dostanete nějaké vysvětlení, protě to tak je a basta :).

Tento film není originální, byl totiž inspirován, anime filmem Blood: The last Vampire z roku 2000 od studia Production I.G.. Avšak Hong Kongská (či šíleně jaká)produkce filmu zavařili hlavně obsazením vedlejší ženské postavy (pominu-li, že hlavní postavu Japonku hraje Korejka :D) a digitálními triky. Většina herců se totiž obstojně snažila hrát své role, avšak generálova dcera Alice (Allison Miller) nebyla vůbec přesvědčivá a scénárista, kterej nalinkoval její chpování byl taky naprosto mimo. Nelogické chování spojené s naprosto opačnými reakcemi a jednáním jsem u postavy tak dlouho neviděl…vysloveně vymaštěná :).

Jako třešničku na dortu jsem považoval triky. Nechápu, že krev je hnědá a když vytryskne z rány, tak tvoří naprosto hladké odleskující kuličky, aby v dalším záběru byla na kataně klasicky červená.

Jo pánové s tou digitální krví jste si měli alespoň dát práci, protože mě to vytáčelo u každého souboje. Nu a když už jsem u těch soubojů i k nim bych našel pár výhrad. Někdy totiž bylo vidět jak je představitelka Sayi těžkopádná ve výkopech a tak autoři nelenili a sem tam nějaký ten záběr zrychlili. Efekt strášný, obzvláště pak v dlouhém, předlouhém souboji hlavní hrdinky snad s padesátkou upírů. Docela jsem byl zklamaný, ale ke konci mi spravil náladu flashback souboje Kata s ninja upíry. Velmi hezké a velmi choreograficky povedené (až na tu krev). A jakoby si autoři najednou řekli „to se nám libí“, tak v podobném stylu vytvořili i poslední souboj. Sice infantilní a kraťoučký, ale vizuálně zajímavý.

Hraná verze kvalitou rozhodně nedosahuje na anime verzi a tak jsem se na konci sám divil, že jsem si film užil a odpočinul si u něj. Asi proto, protože myšlenky uletěly na jinou planetu…

Sdílejte tento článek