Klišé sem, klišé tam, důležité je vypnout mozek a nepřemýšlet…

Tak nějak bych označil počin režiséra Martina Campbella majícího za sebou úspěšný film Casino Royale či méně úspěšnou Legendu o Zorrovi. Tentokráte se vydává na tenký led, protože převod oblíbených komixů je v poslední době poměrně v módě a existuje mnoho povedených adaptací. Aby také ne, když kreslení hrdinové a jejich příběhy jsou dosud neokoukané. Je to poměrně lepší než být svědkem desátého prznění toho samého filmu. V některých případech, když se zfilmování vezme dobře do rukou, tak se povede, avšak v případě Cambella se to moc nepovedlo.

V hlavní roli Hala Jordana se objevuje Ryan Reynolds v poslední době pobíhající v Teorii Chaosu či je Pohřben zaživa. Hal se po smrti svého otce, testovacího pilota, stává taktéž skvělým a hodně nafoukaným pilotem, o kterého má strach, nejen jeho rodina, ale i dětská láska Carol, střihla si ji Blake Lively (New Yorku, Miluji Tě! Či Město).

Oba by si žili tím pozemským životem a možná by se už ani nepolíbili a chodili jen okolo horké kaše, kdyby ten vesmír nebyl podivný, bláznivý a komixový.
Ve vesmíru totiž existuje mocná nesmrtelná rada, která dohlíží na jeho chod.

O pořádek se pak stará sbor Green Lantern. Bojovníci z různých ras mající na prstě zelený prsten se zelenou energií a vůbec jsou celý „ekologicky“ zelení aka mají barvu „naděje“ či takové onaké vlastnosti.

Nicméně ve vesmíru je i jiná síla. Parallax. Strach. Ten byl právě nechtěnou náhodou osvobozen a smrtelně zranil svého věznitele. Jeho prsten tak musí najít nového člena sboru a Hal se mu z nějakého důvodu velmi líbí…

Film je hezky vizuálně zpracován. Samá cgi animace, různé kravinky okolo, ale jak to tak bývá, chybí mu pořádný scénář a tak většina děje je dopředu naprosto odhadnutelná. Navíc hlavní záporák není až takový bad ass jak bych si představoval a závěrečný souboj mi jaksi uniká nejen ve smyslu ale i v délce. I přes vnitřní prázdnotu děje se však pokocháte komixovostí, vypnete mozek a možná se i pobavíte.

Sdílejte tento článek