Po dlouhá staletí byly nepřekonatelné…

Jako každý rok rekapituluji některé věci, jež se mi líbí. Minulý rok to byly převážně knihy. Letos na řadu přišlo, anime :)

V roce 2001 se vydává na televizní obrazovky série od studia Bee Train, která ukázala, že zabíjení jde provádět s epickou grácií a přinesla i jednu zajímavost s tím spojenou. Noir se totiž zapsal do anime historie tím, že lze pozabíjet spoustu lidí bez nutnosti vypotřebovat hektolitry krve, což se jen tak nevidí. Samotný příběh je situován do zločineckého podsvětí, do prostředí nájemných vrahů a tajuplné organizaci Soldats.

Mireille Bouquet je vlkem samotářem a doposud nejlepší možnou volbou v podsvětí pro případné zájemce o úspěšnou eliminaci cíle. Je nájemnou vražedkyní. Jednoho hezkého dne dostává nový cíl: Yuumuru Kiriku. Jenže Kirika bez vzpomínek na minulost, s sebou nese dávné tajemství, které obestírá smrt rodičů Mireille. Mireille uzavře s Kirikou dohodu jejímž obsahem je rozmotat dávný stín nad rodinou korsického klanu Bouquetů. Jelikož jen pátráním po minulosti nemohou být živy, pokračují ve svém řemesle ve dvou, protože Kirika je pro zabíjení jako zrozená. Svůj tým nazvou Noir.

Netuší však, že tím na sebe upoutaly pozornost temnější organizace než je celé podsvětí dohromady. Organizace Soldatů touží po jediném. Ustanovit nový světový řád s exekutivní mocí – dvěma dívkami super-zabijáky Noir a vypadá to, že minulost Kiriky je se Soldaty úzce spojena…

Ve své době tato série patřila k velmi dobře nakresleným, nicméně při projekci 720p remasteru bylo stáří poměrně vidět. Přeci jen jednou nakreslené se špatně přepočítává na vyšší rozlišení – kresba zůstávala poměrně hezká (jako u starších filmů zrnitá – mající své kouzlo), avšak některé detaily byly neostré až rozmazané.

O nadčasovou hudební složku se postarala Kajiura Yuki. Vytvořila ultimátní doprovod, který sérii vložil jejího ducha – od hypnotické melancholie až po náboženskou bázeň z vyvolených Noir. Jelikož hudba vznikala v době, kdy se ještě autorka nevykrádala, mohu říci, že se jedná o jeden z nejlepších soundtracků. V remasteru však trochu trpí převodem do prostorového zvuku, který je občas nevyvážený oproti dialogům.

{jcomments on}

Sdílejte tento článek