Jednoho krásného dne byl při megalomanské stavbě nalezen v poušti Gobi podivný předmět, který jak se ukázalo, nebyl ze Země…

V roce 1951 vyšel román od Stanislawa Lema Astronauti, jehož jsem pyšným vlastníkem (výtiskem překladu z roku 1954). Tento román pojednává o expedici na Venuši, a jak jsem již naznačil, začíná nálezem podivného předmětu v poušti Gobi. Avšak, abych to ještě více zašmodrchal, nebudu tu psát o knize, ale o filmu. Ano, vidíte dobře. Film, který byl natočen v produkci Východního Německa a Polska v roce 1960. Nehledejte jej pod stejným názvem jako román, jméno tohoto filmu je také poněkud komplikovaná záležitost jakož i jeho délka. V originále se jmenuje Der schweigende Stern jehož ekvivalentem je název The Silent star, ale oficiální název je First Spaceship on Venus -pod tímto názvem najdete jen USA verzi, která je však dosti ořezaná a má pouhopouhých 79 minut na rozdíl od originální 95 minutové. Recenzovaná je 95min. verze ;)

Vrátím se raději k obsahu :). Podivný předmět je prozkoumán a je zjištěno, že nepochází ze Země. Hledají se tak příčiny kde se tady mohl vzít. Ruská expedice zjišťuje, že výbuch meteoritu v Tunguzce nebyl meteorit, ale vesmírné plavidlo, jehož pasažéři zachraňovali to nejdůležitější. Nebyli to však oni sami nýbrž záznam letu. K analýze jej nedostal jejich vlastní druh, ale člověk. Lidé zjistili, že Vesmírná loď byla vystřelena z vnitřní soustavy planet a jelikož se dávno Merkur vyloučil z okruhu planet, na němž by mohl být život, zůstala jen jedna favoritka. Venuše.

Je tedy sestavena výzkumná expedice na Venuši, která má za úkol kontaktovat Venušany. Mezitím při letu posádka zkouší ještě dešifrovat zbytky záznamu. Při příletu k Venuši je část záznamu dešifrována a stojí v něm, že při druhém oběhu má být země eliminována. Zde se začíná film odvracet od knihy a já mohu sledovat příběh v mírně pozměněném rytmu, avšak co se týče událostí docela se držícího knižní předlohy.

Posádka přistává na Venuši a nachází podivný Les, jenž vyzařuje radioaktivitu a bílou kouli, která tam prostě je a nic nedělá. Atmosféra je skvěle gradovaná (jako v knize) a doplňují ji na tu dobu docela pěkné triky. Jako bonus slyším dobrou hudbu podbarvující prostředí na Venuši a její dosud neodhalená tajemství. Ta jsou samozřejmě děsivá a vyznívají stejně jako v knize. Odhalení (tady je mírně jiné než v knize, autoři si to chtěli ulehčit) vás praští jako palice do hlavy. Pak vám bude každý další pohled na krajinu Venuše přinášet podivné mrazení v zádech…

Jelikož znám obě média musím je proti sobě adekvátně poměřit, Kniha ode mne dostává 100%, avšak film poněkud pokulhává, protože autoři zjednodušili celkový koncept a ubrali Venušských triků i když bylo vidět, že román měli nastudován do detailu, protože nezapomněli zmínit jeden obraz, který byl v knize jen tak maličko zmíněn, takže v obou případech mě zamrazilo stejně…

Sdílejte tento článek