Stará láska viděná ve Veze nebo Magionu nerezaví…

Poslední dobou je moderní dělat remaky úplně všeho na, co scénáristům, producentům padne oko. Nedávno jsem se nad tím vášnil, ale jak to tak bývá některé remaky jsou lepší, některé horší. Dnes jsem narazil na remake seriálu Under the mountain. Kdysi dávno vysílala tuto sérii česká televize v pořadu Vega nebo Magion. Přeci jen je to pár let a člověk si pamatuje z toho pravěku věci mlhavě, ale co přetrvává je přesvědčení, že kdysi byly seriály opravdu pro tvrďasy a kdo si neodnesl nějaké to trauma, tak jakoby ani nebyl. Tento seriál patřil k poměrně psycho-tajuplným a teď se mu dostalo nového zpracování nacpaného pouze do stopáže filmu.

Jelikož se jedná o novozélandský film, nehrají v něm známí herci. Výjimku tvoří pouze Sam Neill, který svým výkonem maže v některých momentech nepřesvědčivé výkony ostatních herců, ale to však neznamená, že byly výkony ostatních nějak špatné. V hlavních rolích totiž figurovali náctiletí, o kterých vám nic neprozradí ani imdb, a poradily si se svými postavami poměrně dobře. Takřka ihned mne ale zaujal hudební doprovod, u nějž jsem si několikrát říkal, že soundtrack by stál za samostatný poslech. Nádherné hudební partie v přeletech nad sopkami, temné kousky u hororových chvilek a rychlá tempa u akcí. Hudbu musím prostě pochválit, táhla tento film nahoru.

Zato triky byly kolísavé, jednou si člověk říkal, že to muselo stát balík, aby na straně druhé zhnuseně prskal nad podivnostmi a plastičností.

Scénáristé se také snažili, seč to šlo. Hold nacpat seriál o 29dílech do hodiny a půl muselo dát nějakou práci a tak Theo a Rachel jsou po smrti své matky expedováni ke strýčkovi s tetou, aby nechali tatínka vzpamatovat. Theo a Rachel jsou dvojčata, která mají vyvinutý šestý smysl (telepatii), ale Theo se po smrti matky uzavřel do sebe a na novém místě ho spíše, než jak obnovit vztah se sestrou, zajímá polorozpadlý dům sousedů Wilberforců, ze kterého se line podivný pach. Do toho se objevuje záhadný muž Mr. Jones, o kterém podivná rodina hovořila jako o „Držiteli ohně“. Děti ještě netuší, že se stali figurkami na šachovnici cizích ras a jsou tak poslední nadějí na záchranu samotné Země. A tohle všechno ze série ve zkratce přepracováno do filmu…

Když se oprostím od nostalgie, jež u mne při sledování tohoto snímku nastala, musím říci, že film nebyl ničím výjimečný, překvapivý, prostě byl takový průměrný, ale příběh mne vtáhnul do děje a pobavil jsem se u něj. V konečném zúčtování přihlížím k dobré hudbě a nostalgickému vzpomínání ;).

Sdílejte tento článek