Dnes bude krásné počasí. Surfaři se jen musí připravit na větší vlny, a pozor k Zemi se blíží meteority, které spadnou do moře...

Štábní seržant Nantz (Aaron Eckhart) přišel při své předchozí akci o čtyři muže a dodnes se s tímto faktem nemůže vyrovnat. V současné době působí na výcvikové základně v Los Angeles, kde připravuje nové vojáky na službu, avšak sám uvažuje kvůli věku a jeho předchozí misi o odchodu z armády. Nakonec dospěl k rozhodnutí. Musí odejít, ačkoliv jej velící důstojník přesvědčuje, nakonec však jeho odchod podepíše.

Mezitím se k Zemi přibližují meteority, které se z ničeho nic vylouply na vesmírném pozadí. Dosavadní prognózy hovořící o tom, že spadnou daleko do oceánu, se mění. Mají spadnout blízko pobřeží velkých světových měst. Armáda je mobilizována. Zpočátku kvůli zajištění logistiky, ale vše se mění ve chvíli, kdy meteority těsně před dopadem zbrzdí a uvnitř jsou objeveny mechanické konstrukce. Znenadání se z vody na celém světě vynořují mimozemšťané, kteří okamžitě zahajují palbu. Je vyhlášena mobilizace, potřeba je každý muž i štábní seržant Nantz, který je přidělen k jednotce nově povýšeného poručíka Martineze (Ramon Rodriguez), bez bojových zkušeností. Všichni v jednotce pověst Nantze znají, obzvláště pak desátník Lockett (Cory Hardrict), jehož bratr pod velením Nantze přišel o život. Počáteční nevraživost je postupně v bitevním poli zapomenuta a rodí se nezastavitelné synchronizované družstvo mariňáku, kteří musejí zachránit civilisty ze zóny, která bude bombardována letectvem. V cestě jim stojí nejen rozbořené domy, ale i taktizující mimozemské jednotky nemající s nikým slitování.

V prvních momentech filmu mne ihned zaujala hudba v podání Briana Tylera (např. Děti Duny, Rychle a zběsile 5), která dotvářela každou scénu a maximalizovala zážitek dění na plátně. Rozhodně musím tvůrcům snímku k výběru skladatele pogratulovat, a jemu samotnému poděkovat za opravdu mistrně provedenou práci hodnou Hanse Zimmera :) (+10%). Ačkoliv hudba byla skvělá, tak to samé by se nedalo tvrdit o dialozích topících se v patetičnosti a scénáři, který byl ve stylu: dojděte tam, zachraňte civilisty a pak se všechno podělá, a vy si, ve jménu patriotismu, z bryndy musíte nějak pomoci sami. Zde si myslím, že právě těchto neduhů si většina diváků a kritiků nejvíce všímala, ale na druhou stranu by ten film mohl sloužit jako dobré náborové video pro případné armádní nadšence. Můžete mi věřit, že z toho filmu je cítit velmi silná agitace "Přidej se k nám!", a jelikož jsem v poslední době ovlivněn takovými prkotinami jako tvorba Roberta Fabiána a Warhammerem 40k, tak mi výše uvedené boty nijak nevadí. Prostě je ignoruji, protože v reálu jsou akce typu: zachraň, znič, a pak si pomoz sám, u mariňáků normální :).

Jediné na co se tedy jako divák soustředím je dění na plátně. V tomto případě musím chválit Los Angeleské Mogadishu, v němž se mariňáci pohybují. Neustále si předávají důležité informace o nepříteli, herci se snaží tvořit tým a formovat se do předepsaných linií, nicméně občas jim to moc nejde a za střelbu od boku s taktickou M4A1 bych je nakopl. Nu, a když dojde k prvnímu kontaktu s nepřítelem je ten film k nezastavení. Neustálé krytí, pokřikování rozkazů, kulky svištící vzduchem, výbuchy, kusy cihel a betonu létající vzduchem, snaha o přežití další minuty. Při všech těchto činnostech kritici pláčí, ale film jim nedá kýženou uměleckou vložku, protože tým jde z akce do akce a já se nestačím divit jak těch 116minut naplněných slušně nasnímanými přestřelkami a triky uteče. Zapomeňte na scénář, odfiltrujte si americký patos se špatnými dialogy, ta akce vás prostě vtáhne mezi mariňáky. Tak beze strachu, že přijdete o život, prožijete náročnou bitvu o Los Angeles, potažmo o celý svět a přitom krásně vypnete mozek :).

Sdílejte tento článek