Že všechno funguje ještě neznamená předzvěst katastrofy. Mohu-li napsat v pravdě epické katastrofy, jež postihla můj domácí internet. No popravdě to byla slušná komedie. Začněme tedy od začátku…

Den nultý (Pondělí) – Katastrofa se blíží :)

Tento krásný den mi byla doručena SMS od nejmenovaného operátora:

Dobrý den, protože chceme, aby Vám naše služby fungovaly, jak mají, musíme je občas odstavit a zkontrolovat. Proto Vám u ADSL čísla CENZUROVÁNO (:D) může 18.10.2016 mezi 8:00 a 17:00 na chvíli vypadnout pevný internet. Všechny podrobnosti Vám posíláme emailem. Děkujeme za pochopení a přejeme krásný den. Váš nejmenovaný operátor.

No jsem v práci, takže mi nějaký výpadek nevadí. Třeba internet pojede rychleji než 4mega, ačkoliv předtím jel osm, ale nejmenovaný operátor tvrdil, že tak nikdy nemohl jet. No hádat se s ním, že tři roky to jelo, nebudu. Rychlost tak nepotřebuju, spíše je pro mne zajímavá ta veřejná IP se všemi porty. A kupodivu v emailu mi píšou, že ji mění na novou, a dokonce přidávají IPv6. Mám si změnit na všech serverech konfiguraci, aby mi to jelo. Hmmm.

Den první (Úterý) – Ta odstávka, ale trvá :)

Okolo 12 hodiny přináším slavnostně oběd a koukám na modem, jak zběsile bliká. No pánové tam opravdu něco dělají. Hustý. Můj návrat okolo 19 hodiny je korunován nefunkčním internetem a hlášením okolí: „Hele, on nejde internet. NEJDE INTERNET!“ Pokývám uznale hlavou: „No neměl jít, do 17h“. No nic pozeptáme se operátora. „tá dá, da da, dá, dá“ tohle se ozývá z reproduktoru cca 13 minut, než operátor zvedne sluchátko a s obligátním „Dobrý večer, jak Vám mohu pomoci…“ jej přeruším s tím, že dnes byla odstávka, ale internet jaksi stále nefunguje, přičemž modem mi ukazuje, že je synchronizovaný, přihlášený a má i IP adresy poskytovatele. Na druhé straně se lakonicky ozve: „Tak se na to podíváme….“ Chviličku ticho. „No já Váš modem tady nevidím. Máte blbej modem. Chcete poslat novej?“ Ne, nechci poslat novej, dokud se v tom nezačali rejpat tak to chodilo: „Ne děkuji, vyzkouším jiný modem, který mám, ale dokud jste nehlásili odstávku tak to chodilo. A mám na modemu i přidělené IP adresy od Vás…“ Operátor: „Modem Vám lže“ a nakvašeně „Vyzkoušejte si tedy ten druhý váš modem“ To bylo vše. Konec. Hm, tak to bychom měli rozhovor s operátorem. Super.

Den druhý (Středa) – Modeme, modeme, jsi to opravdu ty? :)

Okolo oběda testuji internet, jestli operátor náhodou nekecal a net se neprobral ze svých mrákot. Ne. Neprobral. Na večer tedy vytahuji ze svých skromných zásob záložní modem, který je nastavený. Připojuji. Chvilka napětí. Modem se se synchronizuje, přihlásí. A? Internet stále nejde. PC připojím napřímo k modemu. Notebook napojím také přímo k modemu. Otestuju sedmičky, desítky, linux a i telefon. Ne, prostě nejde, ačkoliv mám od poskytovatele přidělené IP a bránu a DNS. Přikloním se tedy k trasování paketu. To nadšení, když můj paket opustil mou síť je nesmírné, aby rozjařenou náladu (přesněji o 10milisekund později) zhatila brána nejmenovaného operátora, přes kterou paket prostě neprošel.

Zvedám telefóra… „tá dá, da da, dá, dá“ se následně ozývá 15minut a 27sekund, než to ve sluchátku klapne a ozve se operátor: „Dobrý večer, jak Vám mohu pomoci…“ Tak vysolím z rukávu celou story do nejmenších detailů i s podezřením na dvě věci. Záhadně mizející paket na jejich bráně – zřejmě související s přeadresováním IP rozsahu, případně na vysokou rychlost ADSL synchronizace, kterážto nyní činí úctyhodných 8mega. Na druhé straně je chvíli ticho: „No, těmto technickým věcem moc nerozumím. Od toho jsou tu technici a ti tu již nejsou. Nemůžete být u modemu např. dopoledne?“ Ne, to sakra nemůžu. Myslím si, že technický dohled má být 24hod, když už se provozuje taková síť. Po chvíli „My Vám pošleme technika, aby zkontroloval linku…ale až v pátek. Mezitím dáme dotaz na nejmenovaného poskytovatele sítě. Vypadá to na problém u nich“ Grrr. No nic, zkusíme vyčkat na technika a mezitím alespoň budu sledovat.

Den třetí (Čtvrtek) – Pamatujete ještě na černé hodinky? :)

V tento hezký den, jsem otestoval všechny možné a nemožné věci, jen abych zkontroloval sám sebe, jestli nejsem idiot a jestli jsem na něco nezapomněl či neopominul. Zřejmě ne. Paket prostě opustil moji malou říši a narazil o 10ms později na bránu poskytovatele, kde se naprosto rozplynul do nekonečného elektronového bytí.

Den čtvrtý (Pátek) – Velký technik přichází :)

Ano, ano. Velký technik je tu! Přichází a chvilku čučí na chaos drátů a modemů, přičemž prohlásí: „Máte starý adsl modemy“ Cože?! Jak starý? Uznávám, že ten Tp-link ADSL2+ modem je poněkud staršího data, ale je jen záložní. Ten druhý netgear je dokonce VDSL. Na tuto skutečnost jej decentně upozorňuji a on se snaží najít jinou výmluvu ve stáří použitého firmware v modemu. V protiútoku nedělám žádné cavyky a opět vysvětluji celou story s demonstrací na pc a notebooku. Borec tedy na mou argumentaci vytáhne speciální měřáko-modem s prohlášením: „Já si tu Vaši linku měřil z ústředny a vypadá dobře. Osm mega by měla i dát (ty vole fakt jo?!). Popravdě vůbec nechápu, proč mě sem vyslali.“ Při těchto slovech připojí své zařízení, které provede synchronizaci, přihlásí se a…nic. Velké internetové NIC. „Dojdu, pro svůj modem“ nevzdává svůj boj. Přináší svůj modem. Připojí. Chvilka napětí. Modem provádí synchronizaci. Přihlášení…a…opět internetové nic! Vytáhne tedy telefon a za jadrného „kur…, dopr…“ začne vytáčet nejmenovaného operátora – dohledové centrum. Vysvětlí situaci a z druhé strany se ozve lakonická odpověď, že problém má nejmenovaný provozovatel sítě. „Zavolejte si tam“ uzavírá operátor – dohledář zatímco v pozadí je slyšet nějaký seriál. Technik nakrčí naštvaně čelo (přeci jen je pátek a po páté!) a za opětovného „dopr…, zatr…“ vytáčí nejmenovaného provozovatele sítě. Opět vysvětluje celou situaci. „Ne-é, tady máme naprosto všechno v pořádku. Testujeme to i teď a všechno je OK! Problém má na spojích nejmenovaný operátor…“ Po ukončení spojení technik přechází na ještě jadrnější výrazivo a opět volá na nejmenovaného operátora. „Že tam nemají poruchu? Ne, to je blbost. Nám tu všechno chodí. Vám, že to nechodí? To je divné…“ technik už začíná brunátnět, protože si připadá jako idiot. Docela se drží, aby nezačal do telefonu řvát. „Ok. Ok. My to tedy prověříme. Nashle.“ Technik se po 45minutách telefonních rozhovorů omlouvá, že pro mě nemůže víc udělat, protože linka je naprosto v pořádku a bordel je někde mezi operátorem a poskytovatelem. „Kdyby to zítra nešlo. Zavolejte si na operátora…“ s těmito slovy se technik loučí a již bere telefon od Franty „Jo, na pivo půjdem, už odjíždím…“

Den pátý (Sobota) – Internete, internete, kdepak tě máme? :)

Ve zkratce. Nikde! Volám tedy na nejmenovaného operátora. „tá dá, da da, dá, dá“ se následně ozývá 19minut a 17sekund. „Dobrý den, jak Vám mohu pomoci…“ Opět solím z rukávu storku. Operátor si poruchu vylistuje a je evidentně zaskočen. Decentně se ptá: „A on Vám opravdu internet nejde?“ Ty vole já padnu, jinak bych asi nevolal „Ne, bohužel stále nejde a pan technik mi řekl, že dnes si mám zavolat, protože se to včera a dnes mělo ŘEŠIT“ Na druhé straně je chvilku ticho a pak se ozve: „No víte ona je sobota… a … tady nikdo z technického není.“ Fajn, tak to je super! Náramné! Otáčím tedy a mile na operátora: „Chci se zeptat, smlouva je na dobu neurčitou, že? Co potřebuji pro výpověď?“ Operátor se nijak nebrání s tvrzením: „že mě chápe“ a že určitě „budou kompenzovat nefunkčnost“ Co je mi to platný, když člověk potřebuje pracovat…

Den šestý (Neděle) – ani samotný bůh nepracoval :)

Co dodat? Asi nic o víkendu se prostě nepohne ani lístek, takže ani internet. Aspoň si přečtu více knížek a možná zlomím rekord 20 kousků za rok :)

Den sedmý (Pondělí) – tak vážení, začínám byt poněkud…rozladěný :)

„tá dá, da da, dá, dá“ se ozývá 13minut a 14sekund. „Dobrý den, jak Vám mohu pomoci…“ Solím od boku opět a zase celou story. Operátor se zarazí, když koukne do nahlášených poruch a na férovku prohlásí „tééda, tam toho je“ Jo je, ale, že by to někdo vyřešil, to nééé. Načež dodá: „nemluvili jsme spolu náhodou v to úterý?“ Sakra to je dost dobře možné! „…a ono Vám to ještě nejde?“ Mám rád černý humor a vtip se mu docela povedl. Nicméně v kontrastu s tím, že si všichni hrají na mrtvého brouka a daný problém, který jim byl naprosto předložen na stříbrném podnose – aby hledali u své internetové brány – je stále neřešen/nevyřešen. Jsem však ujištěn, že „během dneška se vše vyřeší“

Den osmý (Úterý) Blýská se na lepší časy :)

Nadšená SMS od nejmenovaného operátora vytrubuje do světa: Dle našich dohledů je již internetové připojení plně funkční a …bla bla bla… dostáváte 100% slevu na 1 měsíc. Přicházím domů s úsměvem na tváři…a NIC… ani jeden modem. Nic. Paket na bráně mizí stále v černé díře a já tedy opět volám, když už se jali mi psáti, že je vše OK. Operátor opět srší humorem: „Divím se, že to berete s takovým ledovým klidem, já už bych řval a řádil…“ Dobře brachu, zasmáli jsme se a víš, co? Já Ti to přeju! Opět se dotazuji na výpověď. Je to lepší si věci ověřit vícekrát, protože operátoři občas trochu kecají :). Hovor končí stylově „…problém vyřešíme, ihned na tom zapracuji a předám jej i nejmenovanému poskytovateli sítě“ Ty jo, kde jsem to jen… tak moment!

Den devátý (Středa) – bomba internet jede, ale jak? :)

Můj známý poskytuje internet. Je však nemocen. Chřipajza lítá v prostoru a byly jsme domluveni, že namontuje anténu bezdrátu a zapojí. Nu a zrovna dneska mám jako každou středu chytrý kvíz, ale členové domácnosti již dští hromy a blesky. Přecházím tedy na rychlé a zběsilé udělej si sám. S tatíkem lezeme na střechu, kde od oka montujeme anténu, kterou jsem si u maroda vyzvedával, po telefonu trochu ladíme signál. Za 25minut sfouknuto. Jo to pojede. Prostě musí :).

Den desátý (Čtvrtek) – jsme v klidu :)

Ano. Jsme v klidu. Dnes mám v kapse sepsanou výpověď ADSL internetu, kterou odesílám směr Praha a 25megový internet, i na té spešl veřejce, která dříve nešla, se už domluvíme. Dopoledne mi však ještě zvoní telefon: „Dobrý den, voláme kvůli nahlášené poruše ADSL linky…“ volá nejmenovaný provozovatel sítě „…chci se domluvit, kdy by k Vám mohl dorazit náš technik…“ Cože to? „Víte, technik už tu jednou byl…“ „No potřebujeme to zkontrolovat znova…“ Poklepu si na čelo a odpovídám: „Už to prosím vás neřešte. Já to vyřešil výpovědí smlouvy…“ Na druhé straně si někdo slyšitelně oddechl: „Děkuji. Děkuji. Takže tu poruchu uzavřeme…na shledanou.“

A to je přátelé vše. Story o jednom internetu, mizejícím paketu a zakleté bráně, který nakonec dopadl dobře. Dobrou noc :).

 

Sdílejte tento článek