Po různých peripetiích a odkladech přichází nová verze Mandrivy 2011.0…

Jak jsem již napsal na začátku, tak vydání nebylo vůbec lehké a Mandriva se dostala do většího skluzu oproti konkurenčním distribucím. Mnoho uživatelů proto moc dlouho nečekalo a přešli nejčastěji na nějakou verzi Ubuntu. Osobně u rodičů převládlo Kubuntu a sám jsem koketoval s několika distribucemi, avšak mé hrátky povětšinou narážely na žalostný výkon (doprovázený výpadky) bezdrátové síťovky, díky níž jsem si prostě nevybral. Od mých pokusů uplynul nějaký ten pátek a koukám, že je venku nová Mandriva 2011, nově se změněným cyklem vydávání. Nelenil jsem a stahuji 64bitový ISO obraz, který se smrsknul cca na polovinu své někdejší velikosti. Může za to ořezání všech konkurenčních desktopových rozhraní – Gnome, xfce a jím podobné - na dvd nenaleznete a budou podporovány pouze komunitou – hlavním rozhraním se tak stává KDE.

Instalátor se také dočkal jistých změn a nyní máte možnost dvd spustit jako live nebo rovnou instalovat, přičemž průvodce instalací je zjednodušen natolik, aby jej zvládl každý. Při vlastní instalaci se ukazují výhody Mandrivy a překvapí obláček naznačující, že i do tohoto distra pronikl cloud.

Po doinstalování na uživatele vybafne bleděmodrý bootscreen, který se mi osobně nelíbí a po chvíli je nahrazen přihlašovací obrazovkou, na níž vévodí obrovský přihlašovací avatar. Vypadá velmi efektně a čistý design se mi líbí. Při přihlášení se mohu dívat na indikaci načítání provedené v nových ikonkách a opět nechybí obláček :).

A je to tu! Madriva 2011 je nastartována. Plocha je strohá a pokračuje v jednoduché a čisté grafice. První šok přichází po klepnutí nabídky hlavního menu. Standardní panel je nahrazen obrovským celoobrazovkovým menu, který se pravděpodobně inspiroval v Unity. Nicméně vypadá to pěkně až na mušky typu: nepřeložená menu a názvy některých položek do češtiny a názvy vyloženě spouštěcích souborů. Běžný uživatel tak zůstane koukat na anglický název např. Recent Applications, Libre Office Writer nebo na programy KRDC, ponoff. Musím však uznat, že obrovské ikonky, tučný text by určitě mohl mít (po naučení „Otevři tuhle ikonku“), pro starší uživatele, výhodu. Jednoduchost z toho menu naprosto čiší, protože všechny programy jsou přehledně rozděleny do sekcí Internet, Kancelář, Grafika, Zvuk a Video. V každém oddělení uživatel s přehledem najde daný program. A právě výběrem defaultních programů mne Mandriva tentokrát velmi potěšila!

Jako obvykle je ve výchozím nastavení hlavní internetový prohlížeč Firefox – zde v poněkud starší verzi 5.0.1, avšak v ostatních programech nastalo spoustu změn. Emailový klient Kmail je definitivně minulostí a hlavním programem se stává Thunderbird (v té samé verzi jako FF). Dále došlo k rošádě hudebních přehrávačů, kde se na výsluní dostal Clementaine, což jen kvituji, protože nový Amarok mi prostě nebyl po chuti. Ve videu se taktéž dočkávám změny. Po letech totem playerů, dragon playerů konečně někdo usoudil, že smplayer si zaslouží být jako hlavní. Opět musím tento výběr pochválit, protože smplayer je luxusní přehrávač postavený na základu mplayeru. Očekávaná změna v podobě nasazení Libre office byla jasná, Mandriva prostě nechtěla nasazovat Open office, když ostatní mají „svobodnější“ Libre, zde ve verzi 3.4.2, což je poměrně čerstvá záležitost.

Výchozím prohlížečem souborů je již delší dobu Dolphin, který se zde dočkal očesání až na kost. Zmizely prakticky všechny „matoucí“ menu, submenu a stovka ikonek je nahrazena jen tím nejdůležitějším. Otázkou zůstává, jestli ta jednoduchost při používání nebude na obtíž, zde si myslím se autoři inspirovali MacOS X, které je funkční a jednoduché.

Hlavními dvěma novinkami jsou TimeFrame a MandrivaSync. TimeFrame ke svému běhu potřebuje mít spuštěnou službu Nepomuk, která se stará o indexaci. Jenže když nevíte, kam jste ten zatrolený soubor uložily, jak se jmenuje, tak jej stejně nenajdete ani pomocí indexace. Nicméně pokud si vybavujete, že to bylo někdy v pondělí, tak TimeFrame je právě pro vás. Dokáže totiž najít a zobrazit soubory z jakéhokoli umístění na disku vytvořené v určitém časovém horizontu. Podporuje dokumenty odt,doc,docx, pdf, kdo hledá excel či prezentaci bude mít pravděpodobně smůlu. Z obrázkových formátů umí jpg a png, opět uživatelé ostatních typů zřejmě prozatím ostrouhají. Podobné tomu je i ve video souborech, kde dokáže najít mp4, flv, wmv, mpeg, mkv, ogg video. Záhadou mi je proč např. neumí i hudební formáty. Uvidíme, jak se tato utilita bude vyvíjet v příštích verzích.

Druhou novinkou je MandrivaSync. Nejedná se o nic jiného než konkurenci ke službám Ubuntu One, Dropbox či iCloud. Uživatel má po vytvoření účtu zdarma k dispozici 2GB dat na vzdáleném serveru ke kterým může přistupovat, přes výše uvedený program. Pokud uživatel nebude mít k dispozici MandrivaSync pravděpodobně se ke svým datům dostane pouze přes webový prohlížeč. Lze i označovat položky, které se automaticky synchronizují s uložištěm. Vývojáři však upozorňují, že i přes integraci služby do distribuce se jedná stále o víceméně beta verzi a nedoporučují ji zatím využívat pro důležité dokumenty.

Do Mandrivy se zatím nedostala nová přepracovaná verze správy balíčků, nově nazvaná Mandriva Package Manager a zatím se balíčky spravují v klasickém Ovládacím centru.

Dojmy z nové verze jsou veskrze pozitivní, zabodovala vzhledem, obsaženými programy i odezvou. Neduhy, kterými trpí, jsou veskrze kosmetické a tak si myslím, že by u uživatelů mohla zabodovat namísto Ubuntu s Unity. Na závěr musím poznamenat, že je zajímavé porovnat ji s konkurenční Mageiou, která vychází ze stejného zdroje, avšak každá z distribucí se vydala svou vlastní originální cestou vývoje.

Sdílejte tento článek